Jdi na obsah Jdi na menu
 


Doplaval trosečník k ostrůvku uprostřed moře a nevěří svým očím: Na břehu stojí živa a zdráva manželka, která s ním jela na stejné lodi. Chce se jí vrhnout do náruče, ale manželka nemá na něžnosti čas. Spustí okamžitě: „Ty flamendře! Ty proutníku! Ty nevěrníku! Kdes byl tak dlouho? Loď se potopila už před dvěma dny!“

K trosečníkovi, trávicímu dlouhé dny na malinkatém ostrůvku uprostřed oceánu, připlaval jiný a povídá: "Nechci vám kazit radost, ale tohle, na čem jste se zachránil, není bohužel žádný ostrov, nýbrž mina obrostlá chaluhami..."

Život na ostrově bývá někdy nudný. Zvlášť, když se zachrání dva. A na jednom takovém ostůvku se dva zachránili. "Proč jsi takový smutný?" zeptá se jeden druhého, když tam byli spolu asi tak týden. "To je toho," povídá mu první trosečník, "mně se taky stýská po domově, taky je mi smutno a nedělám z toho źádnou vědu!" "No jo, jenže my měli doma hospodu!"

Vypráví se, že tento trosečník, sotvaže dopil první láhev a blaženě vydechl, zahlédl na obzoru loď. Trosečník vyskočil, ukryl bednu whisky pod banánovým listím a křičel: „Táhněte pryč! Jste tu moc brzy !“

Dva trosečníci přistáli na opuštěném ostrově. Rozhodli se požádat o pomoc prostřednictvím lahvové pošty. Za několik dní moře opravdu připlavilo láhev. Když ji nedočkavě otevřeli, zjistili se zklamáním, že je to jejich vlastní, kterou odeslali. "A ty se divíš," poznamenal jeden,"vrátili nám to, protože jsme neudali adresáta..."

Na sklanatém ostrově se zachránila mladá žena. Pobyla si tam chudinka sama hodně dlouhé týdny a měsíce, až jednou, když pohlédla na moře, spatřila, jak k ostrůvku plave nový trosečník. "No nazdar!" řekla si ta hezká trosečnice, "to mám pěkné vyhlídky! Celý další život strávít jen s jedním mužským!"

Jeden prozíravý trosečník se zachránil s plnou bednou whisky. To se mu to potom trosečničilo! Když ho po delším čase objevil zaoceánský parník a zachránci vystoupili na břeh, ptali se ho: „Proč jste neposlal o sobě žádnou zprávu, když tu máte kolem sebe tolik prázdných lahví?“ „To bylo těžké,“ povídá trosečník. „Všechny ty láhve byly nejdřív plné a nemělo cenu je vypouštět na moře, protože by šly ke dnu.“ „To je jasné, ale potom, byly prázdné!“ „Ano,“ přikývl trosečník, „ale já neměl, čím bych je zazátkoval, protože jsem tu neměl vývrtku a tak jsem namačkal všechny zátky prstem dovnitř.“

Jeden trosečník byl už patnáct let sám na pustém ostrově. Každé ráno vyrýval pečlivě jednu čárku do kmene jediné palmy na ostrově, nudil se, až mu konečně jednou vyvrhlo moře na břeh ženu. Žena nebyla žádné neviňátko, hned trosečníka objala a pravila: "Tady mne máš! Teď budeš mít všechno to, nač jsi tak dlouho a toužebně čekal!" "Cože? Ty máš někde bednu piva?"

Zachráněný trosečník, kterého vytáhli před chvilkou na palubu, se najednou vytrhne svým zachráncům a chce se mermomocí vrátit zase zpátky na vor. "Co blázníte, člověče?" "Ale všiml jsem si, že jedete do Lagosu a to já nemohu potřebovat, já jedu úplně na opačnou stranu!"

Zachráněný námořník vypráví svým přátelům: „Když se začala loď potápět, dal mi kapitán rozkaz, abych vzal do člunu dvacet šest žen, které byly na naší palubě, a pokusil se s nimi doplout k pevnině. Podařilo se to. Již druhého dne jsme dopluli k neobydlenému ostrovu. Já a všech šestadvacet žen.“ „A trvalo dlouho, než vás zachránili?“ „Velmi dlouho. Pro mne zvlášť byla ta doba velmi dlouhá, protože jsem se musel skrývat v korunách stromů.“

V záchranném člunu se dá najednou do pláče malý chlapec. Maminka ho všelijak utěšuje, ale vůbec nic to nepomáhá. „Neplač, všechno, co ti zůstalo na lodi, dostaneš nové!“ „O to mi nejde, ale podívej se za sebe, kdo se taky zachránil! Můj učitel matematiky!“

Připluje trosečník na ostrov, kde se na něho vrhnou dva vy zábli, otrhaní mužové. „Kdy jste ztroskotal?“ „Dnes ráno.“ „Výborně! Člověče, na vás čekáme! My jsme si vsadili v 34. sázkovém týdnu do sportky a do dneška nevíme, jak vyšel druhý tah!“

To jiná trosečnice, když tak toužebně vyhlížela na moře spatřila, jak k ní plave mocnými tempy hezký a ztepilý námořník, zvolala s obavami: "Zpomalte! Raději zpomalte, abyste se příliš neunavil!"

Po ztroskotání lodi se zachránili dva námořníci na skalnatém ostrově. Jednou takhle při prohledávání skalisek na ostrově objevili jeskyni a v ní poklad obrovské ceny. "Sláva, jsme zachráněni!" zvolali radostně. "Za zlato si koupíme loď a odjedeme odtud jako boháči..."

V dálce se objeví zámořský parník. Trosečník vyskočí a začne podhrabávat palmu. "Co blázníš, člověče?" spustí na něho druhý trosečník. "Chceš zničit jedinou palmu na ostrově?" "Ale co by! Potřebujeme teď mávátko!"

K ostrůvku připlouvá trosečník a vidí na ostrůvku pána s malým pejskem. Nový trosečník se ptá: "To je to zvíře tolik nebezpečné?" "Ne, není." "Tak proč ho máte přivázané řetězem k palmě?" nechápe trosečník. "Musím ho mít na řetězu," povídá majitel, "jinak by mi ho sebral odliv."

Dva trosečníci se procházejí po ostrově a najednou docela blízko vybuchne v moři atomová bomba a na obloze začne vyrůstat typický hřib. "Hurá!" jásají oba. "Civilizace je blízko!"

Zachránili se na pustém ostově dva trosečníci. Jednomu z nich se podařilo vylovit i klobouk. Chvíli chodili po ostrově a přemýšleli, co dělat. "Ty, půjč mi asi na hodinu ten tvůj klobouk," napadlo najednou jednoho z nich. "A co s ním budeš dělat?" "Sednu si támhle pod palmu a budu žebrat, abychom měli něco pro začátek."

Mohutná vlna vyvrhla z vraku kdysi přepychové lodi dva trosečníky na pustý ostrov. Jeden držel v pevně sevřené ruce láhev whisky. Sotva však vystoupil na břeh, dal se do zoufalého nářku. „Nebreč,“ utěšoval ho druhý, „snad popluje brzy kolem nějaká loď a zachrání nás! A ještě ke všemu máme láhev whisky!“ „No právě! Já skočil do moře původně se dvěma lahvemi ...“
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA